Sibi

Bjarkarima SIBILJA narozena:  21.07.1996 úhyn:  17.03.2009 - euthanasie z důvodů závažných následků opakované mozkové mrtvice zapsána:  CMKU/BOG/638/-97/96/98, DKK 17958/96 chovatel: Tina Kralund - Willert, Dánsko majitel: Hana Pisarčíková, CZ Sibi žila s námi v Blešně zdraví:  plnochrupá, nůžkový skus              bez známek epilepsie              DKK 0/0 (HD A)              DOV prostý - oči OK (1/2000) chovnost: Chovná fena ČR, 57,5/56 cm,  PT 96/A                    Starý povahový test 2,2,2,2,2 (maximum)                    Selekce ČR 1999, Elite A ČR 2002

Příchod Sibky nebyl nijak zvlášť plánovaný. Psal se rok 1996 a já s Adinou vyrazila na krytí do zahraničí, konkrétně do Dánska, kde bydlel krásný a charismatický Lino de Condivicnum. Krytí se uskutečnilo bez problémů (byť ani Adina, ani Lino neměli do té doby žádné zkušenosti) a my jsme si prohlédli čerstvě narozený vrh černoušků po Nadine. Tak nějak to ve mě začalo hlodat a vznesla jsem nesmělý dotaz na štěně. Tina se hned nápadu chytila. Netrvalo dlouho a zorganizovala se velká akce jak koupit štěně v zahraničí, ale nekoupit ho za zahraniční ceny, na které jsem v té době nedosáhla (a Dánské ceny byly a dosud jsou výrazně vyšší než třeba v Belgii či Francii) a jak ho sem pak dostat.  Tina malou Sibu poslala po známých na německé pobřeží (jen samotná cesta trajektem byla v té době neskutečně drahá) a my zjišťovali, jak si jí vyzvednout. Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing.Ludmile Kavánkové, která mi s mým "cestovním dilematem" značně a hlavně úplně nezištně pomohla. Po pár hektických týdnech jsme vezli malou černou mršku domů. Že Siba nebude tak úplně normální pejsek jsme poznali záhy. Asi do dvou týdnů po příchodu do naší smečky to malé drzé štěně sáhlo pozice všech, kromě Atrey. Netrvalo dlouho a Siba (byť ještě jen odrostlý pubiš) vládla dvoru a respektovala ze psů jedině Atreyku.
Siba vždy byla samonasírací. To asi nejlíp vystihuje její povahu. Žádný měkký chlupáček, který se rozbrečí při zvýšení hlasu, ale pěkná tvrdá mrcha, tak jak to mám ráda . Dělala průšvihy a vůbec jí to nevadílo, protože byla přesvědčená, že je vládce zeměkoule.  Někdy jsem myslela, že se z ní zblázním, ale nestalo se a zpětně oceňuji, jaká byla a je, protože takových chlupáčů už moc není. Ráda se prala s fenami  (zejména poté, co nečekaně umřela Atrey) a to jí zůstalo až do smrti. Naštěstí věděla, že na vycházkách tohle nesmí a tak se její výboje omezovaly jen na domácí smečku. Siba byla poměrně dost samostatná, což byl pro mě v té době taky nový objev a trošku jsme se zkraje musely naučit, jak se respektuje majitel.
Siba byla (a to i ve vysokém věku) velkým kořistníkem, milovala aporty  a strašně ráda bojovala o cokoliv a dodnes mě mrzí, jak jí nešikovný pomalý figurant na cvičáku odepsal a že jsem se přes to nepřenesla a nešla jinam (pan figurant z ní měl po pár zákusech do živého trošku strach).
Tvrdost, samonasírací povahu i silný kořistnický a aportovací pud předala i mnoha svým potomkům.
V exteriéru byla Siba fenkou na spodní hranici výšky, s přiměřeně silnou kostrou, krásnou štíhlou a suchou hlavou s mírným stopem a naprosto vzornými paralelními liniemi i plochým čelem. Má malinké ucho, tmavé oči, a krásný výraz. Vždycky měla spoustu srsti  a vždycky se pěkně předváděla,  celkový dojem kazil pouze krátký krk a slabší hrudník. Její chybou (kterou jsem ale viděla jen já, rozhodčí si jí až na jednoho nějak nevšimli ) byla i výše uložená hlezna. Pro svůj krásný typ a prezentaci získala mnoho výstavních úspěchů.
V chovu byla vynikající matkou a mnoho jejich potomků získalo obrovské úspěchy na poli výstav i výcviku. A skoro nikdo nepodědil její kratší krk, slabší hrudník a výše uložená hlezna.  Siba je stále ještě jedinou fenou Groenendaela v ČR, která díky úspěchům potomstva získala titul Elite A a chybí jí jen jedno s.r. potomka na to, aby tento titul získala i ve Francii, což se dosud nikomu z ČR nepodařilo. I když to zřejmě již nedokončí (tak nějak není, kdo by z majitelů jejich odchovů do Francie jel a ty dvě dcery, co tam byly, už selekci získaly), stále je s dvěma s.r. potomky zatím žádnou v ČR působící fenou BO nedostižená.

Přezdívky: Siba, Sibina, Sibča, Cibule, Pišta
Zvláštnosti: rychlost reakcí, které málokdo stačí

Na jaře 2009 dostala Siba zcela nečekaně (stále v plné síle a těžko byste jí hádali její věk) mozkovou mrtvici. Z té první se za pomocí našeho skvělého veterináře MVDr.Dokulila celkem dostala, ale jen pár dní na to přišly strašné bouřky. Sibinka - zřejmě umocněno právě změnami tlaku při bouřce - dostala pozdě večer další mrtvici, při které ochrnula prakticky na celé tělo. Siba byla velká bojovnice, samostatné zvíře toužící stát vždy na vršku hierarchie... když jsme viděli, jak zoufale bojuje se svou bezmocností a jak se z toho psychicky hroutí, zavolali jsme našeho veterináře, aby ukončil její trápení. Sibinka usnula ještě tu noc v mé náručí. Žila vždy rychle a rychle i umřela. Sibi, ty zatracená prudičko, budeš mi chybět!

Výstavy:	FCI InterChampion CIE, Champion CZ, Champion SK, Champion PL, Junior Champion CZ, Veterán Champion CZ  ...
Výcvik:	PT96/A, ZOP, ZPU1
Odchovy:	Vrhy  F ~ G ~ J ~ N ~ T ~ A   v CHS z Kovárny

Rodokmen

Podrobný až 7-mi generační rodokmen s bližšími informacemi o předcích najdete v databázi KCHBO zde